Lze říci, že ve všech loďstvech hlavních námořních velmocí i v některých dalších námořních loďstvech existuje institut hodnostní vlajky pro vymezený okruh nejvyšších velitelských postů. Znamená to, že vysoký důstojník svojí hodností nabývá právo, aby jeho hodnost (nikoliv přímo osoba!) byla spojena s určitou konkrétní vlajkou.
Pokud se takový důstojník funkčně nejvyšší nalézá na palubě lodi ve funkci velitele akce, pak na ni vztyčí svoji vlajku. Jako příklad uvedu, že když byl na Bismarck jmenován do operační funkce admirál Günther Lütjens, tak na lodi podle zdrojů vztyčil svoji hodnostní vlajku admirála, což byla bílá vlajka s černě rámovaným železným křížem.
Tímto příkladem jsme se také dostali do dalšího bodu, který je různým loďstvům společný: hodnostní vlajky mají obvykle v řadě loďstev stejný základ a pro jednotlivé funkce se liší jen čímsi přidaným či ubraným. Abych zůstal u německého příkladu, pak nejvyšší funkce – admirál – má bílou vlajku se železným křížem, ale bez tečky. Nižším hodnostem přibude na vlajce tečka a nižší funkci přibude tečka další atd. Stejné je to u anglického loďstva, kdy admirál má čistou vlajku jiřského kříže a viceadmirál pak jako funkce nejblíže nižší má na ní ještě červenou tečku. Podobně na tom je Francie s hvězdičkami a císařské Japonsko s červenými vodorovnými pruhy, kdy k základní admirálské vlajce přibyl u viceadmirála silný červený lem horní části vlajky. Američané, podle mne logicky, přiřazují nejvíce hvězd na modré vlajce (zatím snad nejvíce pět ) admirálovi a s nižšími funkcemi hvězd na vlajce ubývá. Podobnou „sestupnou“ tendenci vyjádření hodnosti mají i další loďstva: italské, ruské, švédské, francouzské atd.
Jak plyne z logiky věci a velení, je jasné, že důstojnických hodností s právem vlastní vlajky nemůže být příliš mnoho. Jako příklad uvedu sestupně takové hodnosti v anglickém loďstvu: admirál, viceadmirál, kontraadmirál, komodor.
Dá se říci, že vpředu uvedené platilo v jistém směru nejen v novějších dějinách loďstev. Většinou to jako princip platí dodnes. Tento můj příspěvek je pouze návodný a neřeší data platnosti důstojnických v příloze zobrazených vlajek. Neřeší ani konkrétní případy – s výjimkou vlajky admirála Lütjense.
Článek také navozuje domnění určité jednoduchosti, ale je třeba si uvědomit, že k řadě funkcí, dokonce i k té nejvyšší – admirálské – patří ještě určitý přídomek, tedy např. vlastně čeho je nositel této hodnostní vlajky admirálem. Takto je možno najít např. řadu admirálských hodností u jediného loďstva, kde teprve PŘÍDOMEK, jako např. „admirál f l o t i l y“ URČUJE velikost a rozsah velitelských pravomocí spojených s takovou funkcí. Jako příklad poslouží opět Anglie, kde např. nad „pouhým“ admirálem stojí ještě „admirál flotily“.
Závěr: modelář by na své lodi patřící do ranku ozbrojených sil určitého státu měl zvážit, zda se na palubě lodi mohl nacházet v operační funkci některý z vysokých důstojníků s „právem hodnostní vlajky“. V takovém případě je možno loď takovou vlajkou „dozdobit“.
Zobrazené „hodnostní“ vlajky v příloze tohoto článku jsou u mne kdykoliv k dodání za běžné ceny a v běžné stupnici velikostí.
