Jako naprostý laik v této oblasti, která je však zajímavá a modeláři ztvárňovaná, jsem se rozhodl podívat po obrázcích takových tlačných soulodí trochu po svém.
Vycházel jsem z premisy, že tlačná soulodí jsou charakteristická spíše pro říční dopravu. Pro námořní plavbu jsou používána převážně soulodí vlečná zřejmě proto, že mořské vlny by byly s tlačným soulodím jako celkem brzy hotovy. Dále jsem vycházel z toho, že když je pro mne tlačný tug jako tug, protože jejich vývoj se ustálil na osvědčené tvarové a konstrukční konfiguraci,tak jim v příloze věnuji jen malou pozornost zobrazením spíše až komických raritek.
Moje pozornost se zde upírá na samotné barge a jejich náklady. To mě napadlo, když jsem na tuto stránku psal článeček o rozčtvrceném Leninovi.
V zásadě jsem zjistil, že tyto lodě-barže , většinou bez vlastního pohonu, je možno rozdělit na dvě základní skupiny:
Jedna je nejen vanová, ale i speciálně nástavbová. Společné baržím této skupiny je to, že (až na výjimky) na nich není možno či není hospodárné přepravovat jiný druh carga než pro jaký byly zkonstruovány. Většinou se jedná o vanové barge pro přepravu hromadných substrátů (uhlí, kamenivo, obilí apod.) ale i o barge se speciálními nástavbami, jako jsou cisterny ale např. i barge pro přepravy dílů či fluid kosmického programu NASA, jak vidno na obrázku barge s „hangárem“ a na obrázku plynového zásobníku na tekutý kyslík. Zajímavé je využití barge jako plovoucí pěstírny „bejlí“, zřejmě i s možností se přiblížit zákazníkům (další pikantností je fakt, že tuhle barži kdosi odlil ze železobetonu). Jako jednorázové využití barge je možno spatřit na dvou obrázcích, kdy plně „vyšňořená“ vanová barge jela v čele konvoje 1000 lodí při slavnostním defilé u příležitosti diamantového jubilea britské královny Alžběty a vyzváněla při svém hrdém poslání i osmi velkými zvony.
Druhou, mnohem variabilnější skupinou co do užití, jsou barge plošinové. Na jejich plošiny se mohou nakládat nejrůznější druhy nákladu a uplatnit nejrůznější formy jeho fixace na plošině. Dodatečné možnosti instalovat na nich i odnímatelné nástavbové hrazení či jinou dočasnou úpravu jim umožňují pronikat i do přeprav toho carga, pro které je jinak určena předchozí skupina barží. Své uplatnění nacházejí ve všech možných oblastech, někdy i s uplatněním výhody, že náklad, např. dopravní prostředky, z nich může vyjet či být pouze vyvlečen na upravené molo bez nutnosti použít neefektivní „jeřábovou“ manipulaci. V armádách jsou speciální motorizované barge využívány jako výsadkové lodi. Důležitou činností barží je i přeprava kontejnerů ISO (ty slouží jako nástroj zejména pro mezikontinentální přepravy tím, že odstraňují nutnost překládat v uzlových místech samotné zboží). Barge spolu s jinými druhy dopravy (železnice, silnice) tvoří pro kontejnery na námořní cestu navazující článek přepravního řetězce vedoucí dál po říční cestě blíže místům určení. Zajímavá je i hromadná přeprava osobních aut turistů, která někde nahrazuje trajektové lodě. Oddělením přeprav vozidel od přepravy samotných turistů tak zřejmě vzniká pozitivní nákladový efekt. Dosti využívanou oblastí je i využití této skupiny barží k úpravám na barge pracovní, které v místě, kam byly odtlačeny, zde vykonávají nějaké práce podle pracovního vybavení na barži. Dnes jsou barge stavěny i pro účely „návštěvního“ turismu.
Věrný čtenář mé stránky si jistě povšiml, že do obrazových příloh k článkům se vždy snažím pro odlehčení umístit i cosi komického, nepatřičného apod. Takže zde jsem si neodpustil představit čtenářstvu nefalšovaného „emerického“ lodníka, megamotorový tug či dřevěný „návod“ na spojení tug-barge, který je sice běžný v silniční dopravě u návěsů, ale ve vodě by to jistě nefungovalo „kvůlivá nemožnosti hladkého kuplungu a odkuplungu“, hehe…. Musím se také z osobního sentimentu zmínit podrobněji o fotografii barže, která nese vrak staré temžské plachetní barže. Ten vrak zbyl z lodě jménem „Cambria“. Loď je však již zrestaurována a dnes vesele slouží říčnímu turismu, protože sena pro londýnské koně již tolik netřeba, když dávno nastoupily automobily a koně byli snědeni. Temžskou plachetní barži jako svoji srdeční záležitost se také pokouším postavit. Snad se čtenářstvo dočká a já se dopracuji….
Jinak jako modeláře-nemodeláře mne zaujal snímek vysoko na barži naložených klád. Dovedu si představit na plošinové barži polystyrenový hranol polepený zvenčí pařízky dřeva aby se vnitřním odlehčením snížilo těžiště jinak objemného a těžkého nákladu.Stačilo by to udělat bez jeřábu Vynikla by tak více práce remorkéru, který by se náhle stal sice droboučkým Davidem, ale panujícím nad obrem (nákladem na barži) Goliášem, což u běžných modelářských variant vanových barží s uhlím či štěrkem není až tak opticky zřejmé.
Při psaní tohoto příspěvku se mi vybavila další zajímavost, která se týká největších “barží”, které kdy byly postaveny. Jedná se o plovoucí díly přístavu Mulberry, které bylo za druhé světové války při invazi Spojenců do Normandie (1944) třeba přeplavit přes kanál La Manche pro potřeby masivního zásobování spojeneckých vojsk při a po invazi. Kanál La Manche ovšem není řeka, a tak byly přes něj byly ohromné betonové díly přístavů vlečeny a nikoliv tlačeny. Šlo o obrovské díly, které byly vlastně plovoucími baržemi odlitými z betonu a byly samy o sobě účelovým nákladem. Na místě pak byly díly potopeny a vzniklé přístavy nazvány Mulberry. Přesto je zde (i v příloze) zařazuji jako historický odkaz .
