Moje dva předchozí články o dreadnoughtech vlastně vyústily v určitý řetěz tří článků, kdy tento uzavře celé téma.
Po článku popisujícím zrod Dreadnoughtů jako světově revolučně nového druhu bitevní lodi a po druhém, který se podrobněji zabýval zkázou rakousko-uherského dreadnoughtu SMS Szent István, přicházím s tématem, které se zabývá existencí italských rychlých motorových torpédových člunů, z nichž právě jeden poslal Sv.Ištvána ke dnu.
Po delším hledání dostatečně velkého materiálu k článku o těchto člunech jsem uspěl. Objevil jsem italské pojmenování třídy těchto člunů, tedy MAS, což je zkratka italského: Motorscafo Armato Silurante.
V dalším se budu snažit nějak podrobněji popsat tyto čluny a event. doplním i některé další podrobnosti k jejich válečným příběhům.
Torpédové čluny MAS konstrukčně vznikly před 1. svět. válkou z civilních rychlých lodí poháněných benzinovými motory, které zřejmě provozovala italská smetánka. Věci se ale chopilo i italské válečné námořnictvo (Regia Marina). Tak vznikly rychlé torpédové čluny třídy MAS. Počátkem jejich služby byl r. 1915, kdy, masově nasazeny, sloužily až do konce války, tedy do 1918. Poslední akcí člunů MAS v první svět. válce byla účast čtyř člunů při spojeneckému útoku na Drač.
Jelikož se osvědčily ony i jejich koncepce, vývoj člunů MAS pak pokračoval dále i mezi oběma válkami i během té druhé. Postupně se ale nové čluny od svého pravzoru stále více lišily co do velikosti, výzbroje a výbavy i v počtu členů osádky. Zdokonalené pak účinně působily i ve druhé světové válce.
Čluny byly zprvu používány v řadě rolí, především při vyhledávání ponorek a k útokům na nepřátelská plavidla,tehdy (v první svět. válce) především na lodi rakousko-uherského námořnictva, nejlépe na ty ještě zakotvené v přístavech.
První jejich významnější obětí byl predreadnought SMS Wien, který byl pro svůj menší výtlak (5600 t při délce 93 m) klasifikován spíše jako pobřežní obrněná loď třídy Monarch. K potopení došlo tak, že člun MAS-9 pronikl 10.12.1917 do přístavu Terst a tam loď Wien v jejím mateřském přístavu potopil dvěma torpédy. Kapitánem člunu byl Luigi Rizzo. Jako zajímavost uvádím, že jedním z přeživších z torpedované Wien byl i později známý český režisér Jan Sviták.
Druhou, velmi významnou, obětí člunů MAS byl rakousko-uherský dreadnought SMS Szent István potopený torpédy na volném moři, což jsem již popsal ve zvláštním článku.
Stručně zopakuji o co v tomto článku šlo: Dva čluny MAS-15 a Mas -21, pod velitelem hlídky, kterým byl opět Luigi Rizzo, objevily podle kouře na obzoru dva rakousko-uherské dreadnoughty. Oba čluny se nenápadně přiblížily a prorazily ochranou doprovodných menších lodí až do blízkosti již vhodné pro použití torpéd. MAS-15 potopil dvěma topédy SMS Szent István. Společně s ním ale plul ještě dreadnought SMS Teggetthof. Ten unikl stejně špatnému konci zázrakem jen proto, že obě torpéda vypuštěná na něj z člunu MAS-21 po odpálení těsně před cílem selhala. Datum potopení Szent Istvánu dne 10.června (1918) bylo z italské strany vzato jako velmi významné a tak se později stalo oficiálním dnem italského válečného námořnictva.
Pro hrubou názornost o vývoji člunů MAS uvádím data základního typu jakým byl MAS-15 v porovnání s vylepšenými čluny, se kterými disponovala Italie během 2. svět. války:
MAS-15 Délka 19 m, šířka 3 m, výtlak 20 t, dvě torpéda 450 mm, posádka 4 muži, 1 kulomet, benzinový motor Alfa Romeo.
MAS z 2.svět. války: údaje o rozměrech jsem nenašel, výtlak 30t, dvě torpéda 450 mm, jedno dělo 45 mm, jeden protiletadlový kulomet 6,5 mm, posádka 11 mužů, motor vylepšený benzinový Isotta Fraschini.
Při vstupu Italie do války, tedy v r. 1940, mělo její námořnictvo 48 člunů MAS vylepšené třídy MAS-500. Starší jednotky tvořily druhou linii především v Italské východní Africe. Zde operovalo 5 člunů, převážně v Rudém moři.
Vzhledem k tehdejší celkové válečné situaci bylo ale nejširší oblastí jejich aktivity Středozemní moře, kde šlo převážně o útoky proti britským lodím. Ale někdy i o vlastní obranu před britskými letadly – odtud pochází i následující zajímavý příběh:
Dva čluny MAS-451 a MAS-452 v červenci 1941, které doprovázely ve středozemí italské další síly, se staly také cílem útoku britských stíhaček typu Hurricane: MAS-451 stíhačky potopily bombou. Druhý, MAS-452, jedno z letadel sestřelil, ale další Hurricany na něj vedly palbu a zabily jeho osádku. Šťastnou náhodou se ale postřelovaný MAS 452 nepotopil a tak umožnil pilotovi sestřeleného hurricanu (po jeho seskoku padákem) k němu doplavat a tak se na něm zachránit.
Čluny MAS působily i v Černém moři. Tam byly na německou žádost převeleny čtyři z nich, aby podpořily v r. 1942 nacistický útok na Sevastopol. Potopily zde menší parník a poškodily větší transportní loď, kterou pak dorazila německá letadla – stuky. Během celé mise byl jeden MAS zničen a ostatní pak vážně poškozeny v září 1942 ruskými bombardéry.
