Jedná se o nejmenší válečné lodě, jejichž důležitým úkolem bylo působit v sestavě konvoje především jako záchranné. Tvořily s určitým odstupem „zadní voj“ konvojů. Pokud nepřátelské ponorky či letadla zničily např. některou z doprovázených obchodních lodí konvoje, bylo jejich přední starosti postarat se o životy přeživších námořníků ve vodě či na záchranných člunech. Jejich rychlost jen o málo překračovala rychlost samotného konvoje. Pokud korveta plnila nějaký zvlášť velením konvojem povolený úkol mimo svoji pozici v konvoji, měla pak dost co dělat, aby konvoj dostihla. Jejich výzbroj byla při jejich malých rozměrech maximálně možná zejména co do výzbroje proti ponorkám, ale později i proti letadlům. Základní povšechné údaje korvet květinové třídy (Flower), kterými se budu dále zabývat: délka cca 63 m, rychlost cca 30 km/hod. Jeden parní čtyřválcový stroj a dva kotle. Výbavou byl sonar a postupně stále ve větším množství i radar.
O jejich práci se rovněž píše ve dvou výborných knihách Kruté moře od Nicholase Monsarrata a dále Kapitán Harinx od Jana de Hartoga. Obě knihy jsou dějové, ta holandská má širší záběr. Jedna ale vlastně doplňuje druhou.
Jak konvoje pluly ve „vícestupu“, kde každá obchodní loď měla místo ve své řadě, tak byla závazně určena rovněž plavební pozice konkrétním korvetám s úkolem střežit určité z jednotlivých řad konvoje. Obdobný úkol měly korvety další, až byla pokryta celá střežená šíře plujícího konvoje. Nepřipadalo principielně v úvahu se starat o jiné obchodní lodě v tísni, které pluly mimo řady určité korvetě svěřené, pokud ji velení konvoje k tomu nedalo příkaz či souhlas. Takový princip zamezoval možnosti vzniku nějakého zmatku.
Výsledky ochrany konvoje co do stupně funkce a účinnosti jednotlivých druhů lodí je možno sestavit do následujícího hypotetického pořadí:
a) menší zrekvírovaná a ozbrojená civilní loď (z titulu počátečního nedostatku korvet dodatečně nějak upravená a vyzbrojená a plnící náhradně funkci korvety).
b) korveta
c) fregata a
d) torpédoborec.
Fregata je o něco větší než korveta a lépe vyzbrojená. První vyráběné fregaty převzaly od korvet jejich pohon (ale zdvojený) i tvary trupu. Torpédoborce, velmi rychlé a silně ozbrojené lodě, představovaly něco jako ohaře obíhajícího a hlídající své stádo, tj. celý konvoj nebo spolu s dalšími jeho úsek. Větší válečné lodě provázely konvoj spíše jen v jednotlivých případech.
Dal jsem si tradičně za úkol doplnit psané slovo obrázky, což knihy plně nemohou. Zúžil jsem výběr jak shora řečeno na korvety se jmény květin, což byla výrobně samostatná třída prvních sériových korvet Spojenců – třída Flower. Tento druh „květinových dětí“ později doplnily (1943-1945) korvety třídy Castle, které byly o něco větší a mocnější. Bylo jich vyrobeno 39 proti 267 květinkám vyrobených ovšem v delším časovém úseku. Ještě chci dodat, že zkratky HMS znamenají loď jejího Veličenstva, tomto případě britskou, HMCS je loď kanadská a HMZLS zélandská. Ale všechny byly loďmi jejího Veličenstva, tedy HM..S
Výběr obrázků korvet na internetu je slušný na záběry celých lodí, ale naprosto skoupý na detaily. Snažil jsem se alespoň zařadit ostřeji zachycené lodě bez i s kamufláží a takové, kde jsou vidět trochu detaily kolem stěžňů, lan, paluby apod. Tím jsem chtěl něčím možná posloužit modelářům, ke kterým se rád hlásím.
Z mimořádně čtivé a přesto přesné a tabulkami vybavené knihy V.E.Tarranta „Poslední rok Kriegsmarine“ jsem se rozhodl si pohrát s podíly jednotlivých jmenovaných typů lodí na zničení jedné nazi námořní ponorky v boji. Samozřejmě mě s ohledem na tento článek zejména zajímal podíl korvet. V knize jsou přesné údaje, ale bohužel jen za období od 1.5.1944 až 9.5.1945. To samozřejmě velmi zkresluje celkový výsledek boje proti ponorkám za období celé 2. svět . války. Zejména jde o podíl letadel, který byl ke konci války dominantní. Ale i tak jsou čísla zajímavá a člověka ohromí také celkový rozsah protiponorkové války: Němci v uvedeném období přišli ať již jakýmkoliv způsobem o celkem 338 ponorek. V samotných bojových operacích jich na moři či pobřežních vodách jich z toho bylo Spojenci zničeno 164 (v uvedeném období také vzrostl podíl zničených ponorek rychlými čluny Spojenců, ten jsem ale do čísel o přímých bojích nezahrnul ). Takže: korvety (samy!) zničily 6 ponorek, fregaty 42 a torpédoborce 38. Velký byl v tomto období podíl letectva, které jich zničilo 78. Zajímavý je výsledek fregat. Ty se zřejmě velmi osvědčily. Podotýkám také, že na jednu ponorku útočilo (v tomto období) v mnoha případech více lodí najednou, obzvláště koncem války, kdy Spojenci měli již dostatek lodí.
Modelářská vsuvka :
Dovoluji si u tohoto tématu popřát velmistru páry a píle, kolegovi Voráčkovi, aby mu sloužilo zdraví a dařila se práce na více korvetách, jak si předsevzal. Je mi jen líto, že já již kvůli zdraví atd. nemohu přispět coby sponzor vlajkami na jeho lodě.
Když se podíváte, vážení modeláři, na barevné obrázky s modelem HMCS Snowberry (Sněženka), jistě mi dáte za pravdu, že vlajky lodě zdobí. Snažte se tedy i u svých lodí na vlajky nezapomenout. Zdařilý obrázek skutečné Snowberry se mi sice podařilo najít,ale jeho výsledná podoba při reproprojekci podlehla hladovému triku majitele obrázku: tím bylo naprosté rozmazání snímku ..
Zdraví vás Strýček Plachta
Poznámka administrátora: obrázek skutečné Snowberry na vodě doplněn.
