Tyto černé terče jako mezinárodně zavedený způsob denní signalizace mají určitý sférický tvar, který by měl být rozpoznatelný ze všech stran. Jsou zavěšovány přehledně vyvýšené a poblíže přídě dané lodi, ve specifických případech i jinde.
Použití těchto černých terčů jako jednoho ze způsobů signalizace je společné principielně lodím obecně, ale rybářským lodím, remorkérům, bójím apod. zvlášť. Sdělení, většinou vlastně výstrahy, které svým vyvěšením terče podávají, se mění podle druhu nasazení lodě či signalizujícího objektu, takže jediný tvar či jejich skupina má často jinde i jiný obsah. Nakonec je to jasné, když k použití je využívána jen úzká „tvarová abeceda“ a to pouze 3 terče: koule, válec a kužel. Také jejich kombinace. Typickou kombinací užívanou zejména při vlečení je tvar nazývaný „diamant“, což jsou svisle vyvěšené dva kužely spojené svými základnami v jediný celek. Tyto diamanty jsou podle obsahu sdělení ještě případně doplňovány dalšími terči.V praxi jsou plně tvarové terče nahrazovány úsporně dvěma siluetovými plochami, které se do sebe v 90° zaklesnou do svých výřezů a vytvoří tak jejich poměrně věrný, všesměrově čitelný tvar.
U některé činnosti jsou terče užity, zatímco u stejného druhu aktivity již užity nemusí být, protože tato činnost se může vzhledem k jejím nižším parametrům ještě konat „bez výstrahy“.
Přílohy k tomuto článku základní tvary a významy terčů a jejich sestav uvádějí:
Tabulka s 9ti sestavami terčů značí – přeloženo – (čti zleva doprava):
Loď kotví; loď neovladatelná; loď na mělčině
Loď je omezena (v manévrování) kvůli svému ponoru; loď má sníženou manévrovatelnost; loď je rybářská
loď je minolovka; loď provádí lov za pomoci vybavení jiného než vlečené sítě, přičemž toto vybavení sítěmi zasahuje více jak 150 m od ní; loď je plachetní a používá motor.
Pozor, v tabulce je zobrazen jiný, byť válci podobný tvar, což je nesprávné. Skutečné terče je možno vidět na připojeném obrázku přídě lodě, kde jsou válec a koule pohozeny na palubě.
Související příloha uvádí pravidla pro terčové označení vlečných mořských remorkérů, vlastně pro celé vytvořené vlečné sestavy.
K tomu pro úplnost pokazuji na mnou zde již dříve uveřejněný článek Ing. Exnera o vlajkách našich říčních lodí (zde vkládám pro modeláře doložku, že červeno bílá vlajka s modrou hvězdou ČSPLO/ČSPL je již u nás zpracována a tvoří součást portfolia běžných vlajkových dodávek). V článku je i textová příloha, (zřejmě převzatá z nějaké závazné úpravy) o říčních vlečných remorkérech a vlečených člunech: V této „říční“ oblasti je černý terč nahrazen rejdařskou vlajkou (která je běžně na přídi remorkéru), ale ve zvláštní úloze je další tato vlajka umísťována také na přední část vlečeného člunu. Tato vlajka má možnost stupňovitě snižovat svoji výškovou pozicí na stožáru a tím signalizuje osádka vlečeného člunu kapitánovi vlečného remorkéru 3 stavy na vleku: vše OK, něco se děje a něco závažného se děje(co vyžaduje okamžitou reakci kapitána). Situaci OK, i celkové ovlajkování celé sestavy, velmi názorně ukazuje jediný obrázek připojený ke zmíněnému Exnerovu článku.
Zde je možná účelné se zmínit i o jednom „terči“, který do předchozího vůbec nezapadá, ale je jako výstražný běžně používán. Je to pravoúhlá spíše svým tvarem tabule červené barvy s diagonálním pruhem bílé, většinou spojená s bójí, která tabuli nese. Tím je označováno místo(ta), kde probíhají potápěčské operace. Použití těchto tabulí v úpravě jako bóje je možné spíše na řekách či jiných mělčích vodách, protože tam je možno bóji/ tabuli (tabule) ukotvit. Na širém moři apod. je užívána na obslužné potápěčské lodi vyvěšená signální vlajka „A“, která, pokud loď stojí, označuje širší pásmo, pod kterým probíhají podvodní potápěčské operace (včetně např. i podvodního rybolovu harpunami) a varuje ostatní lodě, aby se pásmu s veškerou opatrností vyhly. V některých případech je tento červenobílý terč ale umísťován i přímo na obslužných lodích, zřejmě pro vyšší optickou účinnost či jeho vyšší obecnou známost či proto, že se v daném případě nejedná o mořskou podvodní operaci. Objevuje se i jako symbol i ve znacích organizací, které se potápěčskou činností zabývají (u nás např. policie, hasiči apod.)
MODELÁŘSKY k tabulce o terčovém označování vlečných remorkérových sestav: základní i pro modeláře (zde s přihlédnutím k měřítku) je fakt, že většina terčů jako výstrahy se musí použít až když je délka sestavy větší než 200 m. Pro modeláře tedy asi něco málo použitelného, když předpokládám, že modeláři dají vždy přednost kratším sestavám. Nicméně zde je možnost, umožňující modeláři remorkér spolu s dalšími „nakrátko“ vlečenými objekty „oterčovat“ (vybrány příklady s větším „výskytem“ terčů):
Při vytvoření „krátké“ vlečné sestavy jsou pro modely z připojené tabulky reálně aplikovatelné následující situace: Táhne-li tug jednu nebo dvě lodě a celková sestava je kratší než 200 m ale sestava v obou případech má sníženou manévrovatelnost, musí mít tug vyvěšeno znamení černými terči v pořadí svisle: koule, diamant, koule. Stejnými terči bude označen i tug, který nevleče loď, ale značně ponořený, tedy přehlédnutelný předmět a manévrovatelnost soulodí je rovněž snížena. V tomto případě ale musí mít i vlečený předmět v polovině své délky vztyčený terč s diamantem. Pokud je však celek běžně manévrovatelný, na tugu žádné terče vyvěšeny nebudou, ale na ponořeném vlečeném předmětu označení diamantem zůstane jako v předchozím případě. Tabulka je natolik přehledná, že nepovažuji překlad textu za potřebný. Dodatek k vlečení ponořeného objektu: remorkér by měl vyvěsit i dvojici signálních vlajek „K+J“ což značí „táhnu ponořený objekt“.
Další obrazová příloha je volně připojena k předchozí tématice vlečných sestav a to v podobě mnou naprosto neodborně vybrané skupiny lodí, které zdroje prezentovaly jako remorkérové. Na některých je možno spatřit i navěšené terče, či terče připravené k použití (další použití terčů- u rybářských lodí- vyplyne ze samostatného článku o nich). Nicméně je zde i vidět, jak se obecně co do výbavy stírá hranice mezi remorkéry a pracovními loděmi, zejména pak hasičskými.
