Obrátil se na mně Pepa D. a objednal u mně na model sovětského těžkého remorkéru „Nikolai Čiker“ vlajku. Chtěl takovou, jaká byla zobrazena na fotografii modelu, kterou připojil k e-mailové objednávce. Abych získal v té chvíli j e n elektronickou podobu vlajky jako podklad pro tiskárnu, obrátil jsem se na historii sovětských námořních vlajek a tam jsem narazil na tragikomický výsledek: ten model na Pepově obrázku nesl rudou vlajku (připojuji ji v příloze), která měla na horním levém kantonu na bílém podkladu hvězdu a srp s kladivem, vespodu kanton modře podtržen. Pokračování textu “Ruské lodě. Ilustrace mojí práce na jedné z řady ne zcela běžných objednávek, které vyřizuji.” →

V tomto oboru jsem nezískal téměř žádné přímé obrázky těchto lodí s jinými než s případnými státními vlajkami, ani informace k tomu. Musil jsem sáhnout po logice věci. Požární lodi „oceánské“ by asi byly nesmyslem, protože než by k hořícímu objektu připluly, shořel by tento už na mokrý popel. I proto jsou alespoň základními protipožárními prostředky vybavovány samy běžné lodě. Význam pro poskytnutí širší pomoci mohou ale mít velké lodě dnes široce spektrálně pracovní, které protipožární zásahovou techniku rovněž nesou (pokud se ovšem budou právě nacházet poblíž plavidla v nouzovém stavu). Pokračování textu “Hasičské lodě – vlajky, značení” →

Na této stránce jsem si, po zdařilé akci Senecký Maják 2013 uspořádané mými přáteli seneckými modeláři, z nich dělal v rubrice „Vlastním slovem“ legraci pod heslem „Senecký Maják-neověřený drb“. V tomto drbu jsem si vymyslil, že pro další ročník chystají kromě majáku i majákovou loď. K drbu jsem jim také přiložil pár fotek skutečných majákových lodí. Pokračování textu “Majákové lodě a světelné (i jinak výstražné či veličiny snímající) bóje” →

…a teď ho dopravují. Nejlépe by bylo nazpátek odkud připlaval. Další komentář netřeba, snad jen, že se stále držím lodních témat: Socha naložená a dopravovaná na barži „strkvaningem“ by mohla být pro modeláře specialisty na tuto činnost inspirací, že v barži nemusí přepravovat únavně stále jen štěrk či jiné hromadné substráty, hehe.

Škunery jsou dvou a vícestěžňové lodi, které zřejmě co do oplachtění vynalezli Holanďané a užívali je již v 16. resp 17. stol. ve svých koloniích. Lodě však nenesly název škuner, ten se poprvé objevil až v r. 1713 v Gloucesteru, Massachusetts. O původu názvu panuje spousta dohadů.

Princip oplachtění byl v té době naprosto revoluční. Základem je vratiplachta, což je něco jako dveře na veřejích, kde „veřeje“ tvoří samotný stěžeň, kolem něhož se vratiplachta orientovaná k zádi lodi natáčí vlivem větru samovolně do obou stran a různých úhlů, které jsou dány zkracováním či povolováním ovládajících otěží.

Pokračování textu “Škunery jsou krásné lodě” →

Tyto černé terče jako mezinárodně zavedený způsob denní signalizace mají určitý sférický tvar, který by měl být rozpoznatelný ze všech stran. Jsou zavěšovány přehledně vyvýšené a poblíže přídě dané lodi, ve specifických případech i jinde. Pokračování textu “Černé výstražné terče, významný druh mimovlajkové signalizace” →

Pokračování textu “Lodivodské lodě, vlajky, značení” →