Dnes již historickou stavebnici norského rybářského člunu Artur uvedla na trh naše hračkářská fa IGRA.
Stavebnice byla materiálově ryze dřevěnou stavebnicí v rozsypu a trup byl plaňkovaný na žebrech. Plaňky byly smrkové lišty. Samo plaňkování bylo v té době asi dost náročné, protože na trhu ještě nebyla „rychlá lepidla“ a sám materiál planěk byl modelářsky také problematický. Pokračování textu “ARTUR: není náhodou norská stopa o hodně teplejší ?”
Začalo to ke konci 1. svět. války, kdy se Italové začali zabývat vývojem nové zbraně proti lodím zakotveným v přístavech či poblíž. Základní myšlenkou bylo vyvinout prostředek, který by byl ovládán a schopen skrytě položit vysoce brizantní časovanou nálož pod kýl nepřátelské lodi. Výsledkem tajného projektu „Pijavice- Mignatta) byl návrh , kdy by posádka 2 potápěčů seděla obkročmo na podmořské loďce, tedy vlastně na miniaturní ponorce ( bez posádky uvnitř) , která by měla tvar a přibližně i rozměry běžného torpéda a tu by zvenčí posádka ovládala. V přední části pak měla být odpojitelná nálož. Návrh je zobrazen v příloze na náčrtku. Tento projekt nebyl dokončen, válka mezitím skončila.
Tyčí se nad mělkými písčinami, tvoří hroty skalnatých srázů. Varují lodě před přírodními nástrahami, navádějí je do ústí řek i do přístavů. Jsou tu už dávno, urazily cestu od zapáleného ohně až po dnešní nejmodernější techniku. Vzdorují hrdě bouřím bičovány vlnami, pracují i pod (často bizarní) ledovou krustou…
Jako hoch jsem s napětím a zájmem četl knihy (autoři Pánek, Marryat, Ransome a další) s příběhy odehrávajícími se na moři a pokud možno i pod plachtami. Pokračování textu “Kutr nebo šalupa – pokus o zatřídění prvních plachetních jednostěžníků s vratiplachtou”
Jedná se o druh lodí, který je modeláři zcela pomíjen. Nelze se divit, jelikož hlavní rozdíl mezi jimi a jinými loděmi spočívá hlavně pod hladinou. Je to účelově tvarovaný trup (zejména jeho přídní část), který navozuje „najetí na ledový břeh“, který se ale pod tíhou lodi stále boří. Různé tvarování přídí zachycují i některé obrázky v příloze. Naléháním lodi na led a drcením jeho vrstvy se otevírá plavební dráha za ledoborcem, ve které pokračují běžné lodi, kterým razí ledoborec cestu. To je ostatně prvotní pracovní náplní ledoborců. Pokračování textu “Ledoborce”
Bismarck spolu se svojí sesterskou lodí Tirpitz byly největší bitevní lodě nejen nacistického Německa. Byly stavěny v době, kdy již role bitevních lodí začala uvadat. Pokračování textu “AKTUALIZOVÁNO: Ovlajkování Bismarcka, nacistické bitevní lodě z 2. světové války – květen 1941 (asi tak).”
Jako naprostý laik v této oblasti, která je však zajímavá a modeláři ztvárňovaná, jsem se rozhodl podívat po obrázcích takových tlačných soulodí trochu po svém. Pokračování textu “Tugy: tlačí barge. Ale náklad nesou právě a jenom barge!”
Ve 2. polovině r. 2013 skupina našich policejních a záchranářských potápěčských specialistů v počtu 20 členů naplňovala svým působením v oblasti města Novi Grad dohodnutou spolupráci mezi dotčenými ministerstvy vnitra obou států. Naši měli nejen vlastní velmi obtížný úkol v samotném výlovu a zneškodňování nevybuchlé munice vylovené v řece, ale cvičili i své zahraniční potápěčské kolegy v tomto náročném a nebezpečném úkolu. Celá oblast je takovou municí přímo zamořena. Přitom se zdaleka nejedná jen o dno řeky. Velmi optimistické odhady dokonce zní, že úplnějšího odminování se tato oblast dožije až v r. 2019. Pokračování textu “Naši potápěči v Bosně/Hercegovině lovili v řece nevybuchlou munici a tu zneškodňovali. Velká historická odbočka k říčnímu monitoru Morava”
Rybářské lodě využívají v lovných revírech ve dne kromě signalizace signálními vlajkami i signalizaci černými terči (o terčích viz samostatný článek). Rybářské plavidlo se označuje dvěma svislými kuželovými terči spojenými ve hrotech. Jeden takový terč vyvěšený špicí nahoru znamená, že loď vleče síť. V praxi jsou černé terče nahrazovány i stočenými síťkami formovanými do jejich tvaru, jak je zřejmo i z přílohy. Bližší k signálním vlajkám na těchto lodích uvádím dále. Terče jsou vztyčovány obvykle na rybolovných konstrukcích jako obvykle nejvyšších částech nástavby. Pokračování textu “Rybářské lodě, vlajky, značení”
Obrátil se na mně Pepa D. a objednal u mně na model sovětského těžkého remorkéru „Nikolai Čiker“ vlajku. Chtěl takovou, jaká byla zobrazena na fotografii modelu, kterou připojil k e-mailové objednávce. Abych získal v té chvíli j e n elektronickou podobu vlajky jako podklad pro tiskárnu, obrátil jsem se na historii sovětských námořních vlajek a tam jsem narazil na tragikomický výsledek: ten model na Pepově obrázku nesl rudou vlajku (připojuji ji v příloze), která měla na horním levém kantonu na bílém podkladu hvězdu a srp s kladivem, vespodu kanton modře podtržen. Pokračování textu “Ruské lodě. Ilustrace mojí práce na jedné z řady ne zcela běžných objednávek, které vyřizuji.”